Vatikán - základní informace

Vstupní formality a základní informace
Jak cestovat do Vatikánu?
Jak cestovat po Vatikánu?
Stravování
Ubytování
Bezpečnost ve Vatikánu
Nakupování ve Vatikánu
Turistické cíle

Vstupní formality a základní informace

Kdy do Vatikánu?
K návštěvě italských měst a historických památek je vhodná doba prakticky kdykoliv. Největší klid je zde během parného léta, zejména v srpnu, protože místní obyvatelé se vydávají k moři, aby unikli nesnesitelnému slunečnímu žáru. Spousta hotelů tak nabízí velmi levné ubytování. Vzhledem k velké oblibě Itálie mezi turisty však doporučujeme rezervovat si ubytování i přesto s dostatečným předstihem. Nejvíce turistů se do Vatikánu vydává během podzimních, zimních nebo prvních jarních měsíců. Je třeba také počítat s tím, že během Velikonoc je Vatikán zaplaven davy poutníků.

Pasy, víza, doklady
Dne 21. 12. 2007 vstoupila Česká republika do Schengenského prostoru, což pro občany znamená, že mohou jakkoliv překračovat hranice ostatních smluvních států, aniž by museli procházet hraniční kontrolou. Lidé tak mohou projíždět bývalými hraničními přechody bez zastavení.

To ovšem neznamená, že můžete cestovat přes hranice bez jakéhokoliv dokladu. Vždy musíte mít u sebe platný doklad totožnosti, tedy cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnou zónou a na požádání ho předložit. Pokud chcete v zemi zůstat po dobu kratší, než jsou 3 měsíce, nebude po vás vyžadováno povolení k pobytu.

Zdravotnictví
Zdravotní péče ve Vatikánu je na stejné úrovni jako v České republice a ostatních zemích Evropy. Českým turistům je zde zdarma poskytována jen nutná a neodkladná péče. Za ostatní lékařské zákroky se musíte platit, je proto dobré si před cestou uzavřít komplexní cestovní pojištění. Dobré je uzavřít pojištění také proti krádeži zavazadel. Dále je před cestou vhodné uzavřít cestovní pojištění zahrnující mimo jiné i pokrytí výdajů za lékařskou pomoc.

Lékárny ve Vatikánu bývají označeny zeleným křížem, pokud potřebujete doktora nebo zubaře a nevíte, kde se ve vašem okolí nachází, můžete se obrátit na váš hotel nebo informační centrum. V lékárnách většinou bez problémů seženete bez receptu všechny běžné léky. Lepší a jistější však je si veškeré léky přivézt s sebou z domova, obzvláště ty, které pravidelně užíváte. Nezbytnou výbavou pro pobyt ve Vatikánu během letních měsíců je opalovací krém s vysokým ochranným faktorem, pokrývka hlavy, sluneční brýle a repelent proti hmyzu. Během procházek po městě nezapomínejte dodržovat pitný režim. Voda z kohoutku ve Vatikánu je pitná, můžete však narazit i na výjimku – ta je označena jako Acqua non potabile.

Peníze
V lednu 2002 přešla Itálie a společně s ní i Vatikán jednotnou měnu - na eura. Peníze si na Eurobankovky můžete proměnit v bankách a směnárnách nebo i cestou ve směnárenském automatu (na letišti, nádraží, ve velkém supermarketu). Ve většině hotelů, restaurací a obchodů lze platit kreditními kartami a eurošeky. Mnohé podniky stále dávají přednost platbě v hotovosti, proto je dobré se ujistit, zda podnik přijímá karty. Teprve potom si objednejte nebo rezervujte pokoj.

Domácí mazlíčci
Pokud chcete cestovat se svým zvířecím miláčkem, je nutné, aby měl Evropský pas vydaný a vyplněný veterinářem. Dále musí být zvíře očkováno proti vzteklině a označeno buď čipem, nebo tetováním. Stáří vakcinace musí být v rozmezí 12-20 dnů. Zvířata mladší 3 měsíců se do Vatikánu dovážet nesmí.

Poloha a přírodní poměry
Vatikán se rozkládá v jižní Evropě na území Itálie a je nejmenším nezávislým státem světa. Je sídlem římskokatolické církve a tvoří samostatnou enklávu uprostřed hlavního italského města Říma. Oficiálně vznikl Vatikán v roce 1929, kdy byla uzavřena smlouva mezi papežem Piem IX. a Italským královstvím. Rozkládá se na západním břehu řeky Tibery a jeho středověké hradby jej oddělují od ostatní římské zástavby.

Vlastní území Vatikánu zahrnuje Svatopetrské náměstí s bazilikou sv. Petra, Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Dále k Vatikánu náleží ještě extrateritoriální území se zvláštním statutem, mezi něž patří patriarchální baziliky sv. Jana v Lateránu, sv. Pavla za hradbami a bazilika Panny Marie. Náleží zde také papežské letní sídlo Castel Gandolfo.

Jak cestovat do Vatikánu?

Letecká doprava
Do hlavního italského města létá mnoho velkých leteckých společností nabízejících různé letecké zájezdy i zlevněné lety. Hlavní a největší italskou leteckou společností je Alitalia. Z Prahy do Říma létají přímé linky, letecká přeprava je tak rychlá a cesta z Prahy do Říma zabere necelé 2 hodiny. Z našich leteckých společností zajišťuje přepravu zejména ČSA a levné letenky se dají získat také přes agenturu Student Agency. Také některé cestovní kanceláře vám zajistí letenky. Protože je létání zatím nejdražší formou přepravy, existuje zde řada zajímavých slev a výhod.

Železniční doprava
Cesta vlakem do Itálie vás vyjde poměrně dráž, než kdybyste cestovali dálkovým autobusem. Itálie má s Českou republikou pravidelné železniční spojení a nejlépe se tam dostanete přes rakouskou Vídeň. Cesta do Vatikánu trvá přibližně 25 hodin.

Autobusová doprava
Z České republiky zajišťuje autobusovou dopravu do Itálie mnoho přepravců. Zařídit si cestu autobusem do Itálie můžete u mnoha cestovních kanceláří nebo u společnosti Student Agency. Také organizované zájezdy cestovních kanceláří mají většinou autobusovou dopravu již v ceně zájezdu. Někdy může být kombinovaná také s lodní přepravou. Dálkové autobusy bývají velmi dobře vybaveny – jsou pohodlné, mají toalety, video/TV a také je v nich možnost občerstvení. Do Říma a Vatikánu jezdí z České republiky pravidelné autobusové linky.

Automobilová doprava
Pokud se vydáte na cestu přes Itálii do Vatikánu vlastním autem, budete potřebovat platný řidičský průkaz, technický průkaz, zelenou kartu, případně i mezinárodní řidičský průkaz. V případě, že nejedete svým autem, musíte mít notářsky ověřené povolení k užívání vozu od právoplatného majitele. Předtím než vyrazíte, si naplánujte optimální cestu. Nesmíte zapomenout, že dálnice v Itálii jsou za poplatek ve formě mýtného. Maximální rychlost na italských dálnicích je 130 km/h, na silnicích pro motorová vozidla 110 km/h, na silnicích druhé třídy 90 km/h a v obci 50 km/h. Tunelem Mont Blanc se smí jet rychlostí od 50 do 70 km/h, tunelem Frejus od 60 do 80 km/h.

Jak cestovat po Vatikánu?

Autem
Pokud jste do Itálie přijeli vlastním autem, nebo jste si ho vypůjčili v autopůjčovně, mějte na paměti, že jízda po Vatikánu není žádný med. Stejně jako italská velkoměsta, tak i Vatikán je auty doslova přeplněn a je tu velmi hustý provoz. Parkování tak bývá dost obtížné, obzvláště pro cizince, který se zde nevyzná.

Pro cestovatele, kteří nemají vlastní auto, existuje služba, kde si z České republiky mohou u některé z italských autopůjčoven přes internet rezervovat auto a oni jim ho dovezou na určené místo v Itálii. Řidič musí být starší 21 let a musí mít platný řidičský průkaz. Benzín je v Itálii velmi drahý a čerpací stanice na dálnicích jsou otevřeny 24 hodin denně. Dopravní předpisy jsou zde shodné s těmi českými a jezdí se vpravo. Za řízení pod vlivem alkoholu jsou tvrdé tresty.

Autobusem
Po hlavním městě jezdí oranžové autobusy městské hromadné dopravy, které jsou na některých místech doplňovány také tramvajemi. Jízdenku si do autobusu musíte zakoupit předem u barů označených logem autobusové společnosti nebo v kiosku s bílým „T“ na modrém pozadí. Jízdenky bývají stejně jako u nás na určitý časový úsek, obvykle je to 1 hodina nebo 15 minut. V Římě se dají zakoupit také celodenní jízdenky, které platí na všechny druhy veřejné hromadné dopravy. Když nastoupíte do autobusu, musíte si jízdenku označit v přístroji. Italským pravidlem je, že se do autobusu nastupuje zadními a vystupuje prostředními dveřmi. Pokud v autobuse nemáte platnou jízdenku a chytí vás revizoři, zaplatíte vysokou pokutu. Zastávce se italsky řekne „una fermata“.

Tramvají
Vatikán má od roku 1931 vlastní železnici v délce 660 metrů.

Metrem
Síť římského metra není příliš rozvětvená, ale poskytuje rychlou a bezpečnou formu přepravy z jednoho konce města na druhý. Metru se zde říká „la metropolitana“. Jízdenky na něj se kupují ve stejných obchodech jako jízdenky na autobus nebo ve stanicích metra v automatech. V Římě můžete na jednu autobusovou jízdenku projet jednu jízdu metrem v uvedeném časovém limitu.

Taxi
Taxíky většinou stojí na svých stanovištích u hlavních náměstí či vlakových nádraží. Je důležité vědět, za co všechno si při jízdě taxíkem připlácíte. Je to například za jízdu brzy ráno nebo pozdě v noci, za umístění zavazadel do kufru auta, za jízdu v neděli či o státních svátcích, také za jízdu na letiště a mimo město. Pokud máte v úmyslu taxíkem absolvovat delší cestu, je dobré se před jízdou domluvit s taxikářem na pevné ceně. Objednat vůz si můžete telefonicky (za příplatek) nebo si auto zastavit mávnutím ruky, což může být trochu obtížnější. Při placení je zvykem nechávat spropitné ve výši asi 10% z ceny.

Stravování

Italská kuchyně
Pokud vás při návštěvě Vatikánu přepadne hlad, vydejte se do některé z římských restaurací a ochutnejte tradiční italské pokrmy. Když se řekne italská kuchyně, většina z nás si představí těstoviny, pizzu, ryby nebo italskou zmrzlinu. Je toho však mnohem více, co nám tato pestrá a zdravá kuchyně může nabídnout. V dnešní době patří mezi jednu z nejlepších kuchyní na celém světě.

Nejčastěji používaným masem je telecí, ze kterého se dělají znamenité pokrmy. Většinou se dusí, peče nebo griluje a nakládá do oleje s přísadou bylinek a koření. Součástí jídelníčku bývají často také kuřata, zvěřina a plody moře. Italové vytvářejí chutná jídla z ústřic, mušlí, raků, krabů, humrů, langust, sépií a mnoha druhů ryb. V italské kuchyni jsou velmi oblíbené také polévky. Tou nejznámější je minestrone, což je hustá polévka s velkou dávkou zeleniny, s rýží nebo těstovinami, ke které se podává ještě čerstvě nastrouhaný parmazán. Denním pokrmem jsou zde těstoviny, které se připravují na tisíce způsobů. Na italském trhu existuje kolem 400 druhů těstovin neboli pasta, které se od sebe liší tvarem, délkou, povrchem nebo velikostí. Mezi nejznámější patří například spaghetti, canneloni, ravioli či tortellini.

Celosvětově známým a vyhledávaným jídlem se stala italská pizza. Připravuje se zde s nejrůznějšími náplněmi a v nejrůznějších velikostech. Téměř do všech pokrmů Italové přidávají zeleninu, zejména chřest, baklažány, artyčoky, tykvičky, fenykl, rajčata a papriky. Může být syrová nebo dušená jako příloha k masu. Pokud mluvíme o italské kuchyni, nesmíme zapomenout na tradiční vynikající sýry, například Mozzarella, Gorgonzola, či Parmagiano. Mezi často užívané koření patří petrželka, oregano, šalvěj, bazalka, rozmarýn, a také fenykl. Výborná je italská zmrzlina podávaná s čerstvým ovocem.

Italské restaurace
V Římě narazíte na různé druhy stravovacích podniků, na skromné pizzerie, ale i vyhlášené a luxusní podniky. Mezi ty nejlepší podniky dnes patří tzv. osterie. Ve zdejších restauracích si budete moci vybrat z mnoha druhů mezinárodních i typicky italských jídel. V pizzerii se kromě pizzy podávají také těstoviny, hlavní jídla a moučníky. Oběd se většinou podává od 12:30 do asi 14 hodin a večeře od 20 do 22 hodin. Kvůli turistům se podává dané menu z několika chodů za výhodnou cenu. Většina restaurací přijímá platby kreditními kartami. Pokud není spropitné automaticky započítáno v ceně jídla (servizio), nechává se 10-15% z ceny číšníkovi. V Itálii je kladen důraz na vhodné oblečení do restaurace. Nemusíte být oblečeni přímo ve smokingu, ale vhodné je se trochu lépe přiobléct. Všímá si toho totiž i obsluha a čím lépe vypadáte, tím více si vás všímá. Důležité upozornění pro kuřáky: v italských i vatikánských restauracích platí zákaz kouření!

Italské nápoje
Před jídlem si Italové často dopřávají aperitiv jako je Cinzano nebo Martini, posloužit může také bílé či šumivé víno. Po jídle se podává italské espresso, do kterého se může přidat také koňak nebo grappa, čímž vytvoříme tzv. caffe corretto. K jídlu si Italové dávají většinou stolní víno nebo pivo. Vína nejvyšší kvality poznáme podle označení D. O. C. G. - Denominazione di Origine Controlata e Garantita.

Ubytování
Návštěvníci Vatikánu mají spoustu možností ubytování v Římě, kde se nachází řada hotelů, hotýlků, penzionů i hostelů. Stračí si jen vybrat podle svého vkusu a aktuální finanční situace. Hotely bývají stejně jako u nás označovány hvězdičkami podle vybavenosti a poskytovaných služeb. Nejluxusnější jsou pětihvězdičkové hotely. V hotelech bývá většinou i restaurace, takže máte zajištěno i stravování. Ceny hotelových pokojů se liší také podle ročního období a místa, kde je hotel situován. Před příjezdem je dobré si ubytování včas zajistit, obzvláště v období hlavní turistické sezóny.

Bezpečnost ve Vatikánu
V celé Itálii dochází k drobným krádežím, zejména v místech zvýšeného turistického ruchu. Nejvíce jsou ohroženy věci v zaparkovaných autech, nikdy na sedadle nenechávejte tašky nebo jiná zavazadla. Před cestou je velmi dobré si okopírovat veškeré doklady - cestovní pas, letenky, jízdenky, cestovní šeky, pojištění, atd. Na ulici pak už s sebou můžete nosit pouze tuto kopii. Originál dokladů uložte na bezpečném místě, nejlépe v hotelovém sejfu.

Nakupování ve Vatikánu
Při návštěvě Vatikánu si udělejte čas také na prohlídku Říma, kde budete mít navíc možnost se věnovat i nákupům. Stejně jako v jiných velkých městech, i zde narazíte na velké obchodní domy a supermarkety s nejrůznější nabídkou zboží. Konají se zde rovněž tradiční pouliční trhy, kde je široká nabídka nejrůznějších potravin a koření. Občas se konají také trhy se starožitnostmi, kde můžete o cenách smlouvat. V obchodním domě nebo na obyčejné tržnici je to však považováno za nevhodné.

Turistické cíle

Bazilika sv. Petra
Bazilika sv. Petra je díky svým obřím rozměrům považována za největší chrám v Evropě. Chrám nese jméno po apoštolu Petrovi, který zde byl ukřižován a je pohřben v císařských zahradách. Jedinečnost baziliky spočívá také v nádherné a bohaté výzdobě, uvnitř je známá Pieta od Michelangela, který ji vytvořil již ve svých 23 letech. Pochází tedy z roku 1499 a je umístěna v první kapli napravo za neprůstřelným sklem. Michelangelo navrhnul také kopuli baziliky, ze které je krásný výhled na téměř celý Vatikán a přilehlé náměstí sv. Petra. Přímo pod kopulí se nachází obrovský baldachýn z roku 1678, který je bronzovým dílem Berniniho.

Na místě baziliky původně od roku 324 stával kostel, dokončení se dočkal až v roce 349. Kostel zde stál až do roku 1452, byl však ve velmi špatném stavu, proto jej nechal papež Mikuláš V. přestavět na baziliku. Na stavbě se vystřídalo několik významných architektů tehdejší doby, jako Bramante, Antonio da Sangallo, Raffael, Baldassare Peruzzi či již zmiňovaný Michelangelo. Architekt Bernini pak ještě navrhnul přilehlé náměstí sv. Petra a provedl několik detailních změn interiéru baziliky. K vysvěcení nové baziliky nakonec došlo 18. listopadu roku 1626.

Zajímavým prvkem interiéru je prostřední brána baziliky a část mozaiky od Giotta s vyobrazením lodi apoštolů, sv. Petra a Krista kráčejících po moři. Jednou za 25 let se ve Svatém roce otevírá Svatá brána – Porta Santa. Nejkrásnějšími památkami baziliky jsou bezesporu hrobky papeže Pavla III. a Urbana III. Do podlahy jsou zabudovány desky s vyznačením délky jiných křesťanských chrámů. Za vidění však stojí i renesanční hrobka Innocenta VIII. U pravého pilíře, který podpírá kopuli, stojí socha sv. Petra. Již od doby papeže Piuse IX sem jezdí milióny poutníků, aby políbili její pravou nohu, která je již za tu dobu značně ohlazená. V podzemí se nachází trojlodní krypta s hrobkami papežů. Nádvoří chrámu, zvané Berniniho, má tvar rozevřené lidské náruče.

Náměstí sv. Petra
Na Náměstí sv. Petra o rozměrech 340 x 240 metrů se vejde až 400 000 lidí. Je jedinečným architektonickým dílem Gian Lorenza Berniniho z let 1656 -1667, který kolem něj vytvořil velká podloubí. Tvar těchto podloubí symbolizuje otevřenou náruč církve. Kromě podloubí se náměstí skládá ještě ze 4 řad travertinových dórských sloupů, kterých je celkem 284 a každý z nich dosahuje výšky 20 metrů. Dále zde můžete obdivovat ještě 140 kolosálních soch Světců.

Středu náměstí dominuje 331 tun těžký a 25 metrů vysoký obelisk zdobený dvěma fontánami ze 17. století, který zde stojí již od dob vlády císaře Kaliguly. Obelisk dovezený z Heliopole byl do středu náměstí umístěn roku 1586. Mnoho věřících se dodnes domnívá, že je tento obelisk pozůstatkem Svatého kříže. V celém Římě je dnes 13 obelisků, které jsou umístěny na různých místech, například na Campus Martius nebo ve Vatikánském cirku. Mnoho obelisků se našlo také v chrámu Isis a Serapida.

Vatikánská muzea
Vatikánská muzea patří mezi největší v Evropě, a to jak svou rozlohou, tak i počtem vystavovaných exponátů. Jednotlivá díla jsou vystavena ve stovkách místností a několika oddělených muzeích, proto pokud byste chtěli vidět úplně vše, museli byste ujít kolem 8 km. Na prohlídku zdejších muzeí je tedy třeba si vyhradit spoustu času. Doporučuje se také přijít co nejdříve, abyste se nemuseli prodírat davy turistů. Hlavně v letní sezóně je návštěvnost Vatikánských muzeí opravdu obrovská.

Museo Pio-Clementino
Pokud chcete vidět to nejlepší ze všech Vatikánských muzeí, navštivte muzeum Pio-Clementino. Muzeum bylo vystavěno papeži Piem VI. a Klementem XIV v 18. století. Nejkrásnější sochařské výtvory jsou vystaveny na náměstí Cortile Ottagono. Vzácná je například socha Láokoónta z Rhodosu nebo římská kopie Apollo Belvedere z roku 130 našeho letopočtu. Jedním z nejvzácnějších exponátů je však socha atleta Apoxyomena, který si z těla odstraňuje pot a prach. K vidění jsou zde ještě sochy jako Hermes, Apollo Sauroktonos či neoklasicistní socha Persea.

Raffaelovy sály
Raffaelovy sály neboli Stanze di Raffaelo vznikly na objednávku papeže Julia II. v roce 1503. Vyzdobení těchto čtyř menších vatikánských sálů se řadí k vrcholným dílům západoevropského umění. Všechny obrazy mají náboženský, filozofický či poetický charakter. Jako první byla vytvořena knihovna Stanza della Segnatura, následně pak předsíň Stanza d´Elidoro a třetí sál Stanza dell´Incendio del Borgo. Obrazy v třetím sále zachycují více lidské postavy, objevují se na nich papežové a použity jsou i ostřejší barvy. Kvůli Raffaelově předčasné smrti zůstala poslední místnost Sala di Costantino nedokončena.

Sixtinská kaple
Tato stavba je právem považována za nejslavnější mistrovské dílo západního umění. Kaple byla přistavěna v letech 1473–1481 za papeže Sixta IV. První obrazy od předních umělců té doby se zde objevily již v roce 1481, ale strop zůstal bez výzdoby až do roku 1508. Toho roku byl papežem Juliem II. osloven Michelangelo a požádal jej, aby se ujal díla a vytvořil malbu stropu. Mistrovské dílo trvalo Michelangelovi celé čtyři roky, výsledek však byl okouzlující. Celkem je zde vyobrazeno přes 300 osob a jednotlivé scény jsou rozděleny do devíti základních částí s výjevy ze Starého a Nového zákona. Celou čelní zeď Sixtinské kaple pokrývá další Michelangelovo jedinečné dílo – freska Posledního soudu, která vznikala v letech 1534 – 1541. Dodnes se v této kapli konají volby papežů.

Ve Vatikánu sídlí ještě řada dalších menších muzeí ukrývajících cenné poklady z oblasti umění. V obrazové galerii Pinacoteca jsou k vidění jedinečné sbírky středověkých a renesančních obrazů, z nichž nejslavnější je Raffaelův obraz „Proměnění Páně“ z roku 1517. Clementino obsahuje největší a nejcennější sbírku antických uměleckých děl, Museo Etrusco shromáždilo sbírku etruských vykopávek, Egyptské muzeum ukrývá artefakty, Museo Sacro zase obsahuje zajímavé sbírky předmětů umělecké výroby.

Vatikán spravuje také několik budov v Římě, včetně kostelů sv. Jana Laterínského a sv. Pavla. Vatikánu patří i papežské letní sídlo v Castel Gandalfo, nacházející se asi 20 km jihovýchodně od Říma.